Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dne 27. 6. 2015 odešla navždy po těžké nemoci naše Beluška.

Byla jsi velká bojovnice, do té mizérie se přidala rakovina ramene, moc mě  mrzí, že jsem Ti nedokázala pomoc vyhrát boj nad tím vším, odešla si mi tak brzy. Strašně nám chybíš, zahrada a dům je najednou tak prázdný, už se nemůžu zabořit do tvého voňavého kožíšku a dívat se do tvých hnědých láskyplných očí. Naučila si nás vnímat život jinýma očima, byla si pro nás to nejlepší a nejvěrnější stvoření, které jsme kdy poznali.

Každý den na Tebe Beluško myslím, byly jsme na sobě hodně závislé, chtěla bych vrátit a zastavit čas...

fotografie-0033.jpg

duhovy-most-pes.jpg

Na nebesích je místo, kterému se říká Duhový most. Když umře zvíře, zvláště takové, které bylo někomu blízké, odchází za tento Duhový most. Pro naše milé kamarády tam jsou louky a kopce, kde mohou běhat a společně si hrát. Je tam spousta jídla, vody, slunečního svitu a naši přátelé jsou v teple a pohodlí. Všechna nemocná a stará zvířata jsou opět zdravá a při síle, kdo byl zraněn nebo zmrzačený, je nyní opět silný a zdravý, tak jak si ho v našich snech pamatujeme z dávných dnů a již minulých časů. Zvířata jsou šťastná a spokojená až na jednu maličkost: všechna postrádají někoho velmi zvláštního, někoho koho opustila. Hrají si a běhají spolu, ale přijde den kdy se jedno náhle zastaví a hledí do dálky. Jeho jasné oči pátravě pozorují, netrpělivé tělo se začíná chvět. Náhle vyběhne ze skupinky zvířat, letí přes zelené louky, rychleji a rychleji. Až se nakonec ty a tvůj kamarád sejdete v nesmírné radosti. Déšť šťastných polibků pokrývá tvou tvář, tvé ruce opět hladí milovanou hlavičku, znovu hledíš do těch přenádherných důvěřivých očí, jež nadlouho zmizely z tvého života, ale nikdy z tvého srdce. A přes Duhový most půjdete spolu a nikdy se už nerozejdete.