Jdi na obsah Jdi na menu
 


STŘEDA DEN BLBEC

12. 5. 2011

STŘEDA DEN  BLBEC

 

Začalo to ve středu brzo ráno. Šla jsem s Bellou, jako každé ráno, na krátkou procházku, aby se proběhla, než jí zase všichni utečeme do práce. Bella měla dnes neskutečnou smůlu, už jsme se vracely z procházky kolem našeho zadního plotu k brance, v tom vyběhl zajíc. Belča za ním vyběhla k lesu, pohodička, zapískala jsem a hned zase přiběhla. Nemám problém jí odvolat zpátky od zajíce, kočky či srny. Tak jsme prošly brankou na zahradu. Belča byla v pohodě, ale na terase po chvíli začalo z její packy téct plno krve.  Podívala jsem se jí na packu, měla rozřízlý hluboko polštářek u krajního prstu.

No co teď rychle udělat?  Doma jsem někde vyštrachala zbytek obvazu, nastříkala na ránu "Spray rychlé pomoci" Aloe Vera. Rychle se obléknout a jet s manželem do práce. Hned jsem letěla za šéfem, s tím že musím jet na veterinu, takže si to buď nadělám a nebo kdyby se to protáhlo, tak si zítra napíšu dovolenou. No a honem zase domů. Belču jsem naložila do auta a jela jsem s  ní do 30 km vzdáleného Žatce. Veterinář měl plnou ordinaci, ale protože Belča docela dost krvácela, tak nás vzal přednostně. Dostala slabší narkózu, aby mohl packu zašít, ale Bella nějak pořád neusínala, takže ještě jednou a silnější narkóza. Čekala jsem v čekárně asi 2 hodiny, pak mě doktor zavolal, Belča už byla probuzená a hned se dopajdala ke mě. Rána je prý asi 8cm dlouhá a dost hluboká. Takže máme každý den měnit obvaz, oplachovat Řepíkem lékařským a mohu potírat ránu i mojí osvědčenou LR Aloe Vera koncentrátem a spray. Za 14 dní na kontrolu. Pokud budou problémy tak dříve, hlavně si to nesmí olizovat a vykusovat stehy. Chudák Bella byla po té narkoze celý den špatná.  Takže do práce jsme už nešla.

Večer už se trochu probrala a zbaštila i masíčko. Nechápu o co se mohla poranit. Běhá tam každý den. Zkusila jsem louku celou projít až k lesu, ale nic jsem nenašla, žádné sklo, nebo něco ostrého, jen mě napadá drát od děravého plotu, který stojí na konci louky u lesa.

No takže teď Belča spí přes noc se mnou v obýváku, kdyby jí náhodou napadlo si obvaz sundavat a babička s dědou k nám docházejí dopoledne hlídat.

Druhý den jsem byla zvědavá, jak si nechá ode mne sundat obvaz, ošetřit ránu a znovu zavázat packu. Musím jí pochválit jak byla vzorná, všechno si nechala udělat bez jakéhokoli odporu. Ani nůžek už se nebála, když jsem pracně rozstřihávala obvaz od veterináře.

Tak doufejme, že za 14 dní bude už vše OK.

Trochu mě mrzí ta nedělní výstava v Praze, na které měla Belča myslím šanci. Zkoušky jsem také zrušila, měly jsme jet na "ZZO" do Března u Chomutova.

No jo  člověk míní, život mění.

Ještě že ty naši hokejisti aspoň vyhráli.

 

 
 

Portrét